Novinky

Při stavu dehydratace dochází k narušení vnitřní rovnováhy organismu. Ztráta tělesných tekutin, hlavně důležitých elektrolytů a minerálních iontů může v zásadnějších stavech vést až ke stavům kolapsu či selhání některých orgánů.
Při pravidelném pitném režimu však nemusíte mít obavy ze zmíněných stavů. Mírný stav dehydratace prostě eliminujeme přísunem vody.
Bez stravy je lidský organismus schopný vydržet i 30 dní, ale bez tekutin je to podstatně méně. Doposud nemáme jednotný údaj, který by hovořil kolik člověk přežije bez vody, standardně se však hovoří o 5 až 7 dnech .
Tato doba však byla vypočtena při teplotě okolo 26,5 ° C, což znamená, že pokud teplota poroste například o 5 ° C, doba přežití se automaticky zkracuje, a to až o jeden celý den !
Důležitost vody není jen výmysl, je skutečně nezbytným prostředkem pro životně důležité funkce. Je živnou "půdou" pro srdce, játra, ledviny, svaly, plíce, dokonce i kosti obsahují až 22% vody. Naše pleť jí obsahuje 72% a mozek až 75% .
Je proto nesmírně důležité tyto hodnoty v organismu uchovávat , aby se zachovalo správné fungování všech významných tělesných procesů. Lidské tělo je v závislosti na zdravotním stavu a stravovacích návyků tvořeny od 50 do 70% vodou.
Voda se z našeho těla nedostává ven jen močením či pocením? Zásoby vody míjíme i v procesu trávení a přeměny potravy na živiny. V procesu dýchání můžeme z organismu vyloučit dokonce až kolem 20% vody.

Bez poškození zdraví tedy člověk bez vody nevydrží více než 3 dny.

Nejčastější mýty o (de) hydrataci:

Čím více pijete, tím lépe - toto není tak úplně pravda, protože jak se říká, všeho moc škodí. V důsledku přílišného zavodnění můžete mít narušený spánek, kvůli neustálému močení. Příliš mnoho vody také může vést k hyponatremie - stavu podobnému dehydrataci, nastává nedostatek sodíku, přicházejí průjmy, únava, závratě, následně svalové problémy a pod....

Sklenici vody ihned po probuzení - pokud ráno pociťujete žízeň, je přirozené, že přijmete tekutiny, ale pokud se napijete až po příchodu do práce nemělo by se nic stát pokud pijete během dní normálně. Zvýšit pozornost je nutné pokud začnete pozorovat tmavý či zapáchající moč.

Káva dehydruje - tím, že si dopřejete šálek kávy ještě organismu neškodíte. Káva má kvůli kofeinu diuretické účinky, avšak pokud si spolu s ní dopřejete i sklenici vody, vše je v nejlepším pořádku.

Když cítíte žízeň, je už pozdě - mnoho lidí říká, že když tělo ohlásí pocit žízně, je již dehydrované. To ale není pravda. Žízeň je přirozeným hlášením těla, že je potřeba doplnit tekutiny, proto však tento signál neignorujte a při pocitu žízně se hned napijte. Vyhnete se zbytečné únavě či trávicím obtížím.
 

Fakta o (de) hydrataci:

1. při ztrátě 1% vody v těle se tělo hlásí žízní,
2. při ztrátě 5% vody se často objeví zvýšená tělesná teplota,
3. při 10% vody chybějící z organismu přestávají fungovat důležité orgány jako ledviny, játra, dostaví se svalové křeče, otok jazyka, může nastat dočasný stav ochrnutí dolních končetin,
4. když ztratíme 20% vody v těle orgány přestávají zcela pracovat, kůže praská a hrozí smrt.

Jak zacházet s tekutinami pro dokonalou hydrataci....?

• Kromě vody naše tělo hydratují i jiné zdroje jako například vodnatá zelenina (okurky, rajčata), polévky, ovoce, čaje či šťávy.
• Mějte vždy u sebe láhev s vodou a mějte ji na očích, vyhnete se tak zapomenutí na pitný režim. 
• Stanovte si kolik sklenic / lahví máte vypít, abyste se cítili dobře. Pokud vám nechutná čistá voda, ochuťte si ji citronem, limetkou či kapkou domácího sirupu.
• Kávu ani černý čaj nemusíte vyřadit, stačí když si za každou šálkem zabezpečíte alespoň sklenici vody na doplnění tekutin.
• Nejezte příliš slané a kořeněná jídla, po kterých jste enormně žízniví.
• Průmyslově připravené slazené nápoje jako Coca Cola či Pepsi si ideální do pitného režimu nezapočítávejte.

Máte tmavou moč? Jste dehydratovaní!

Příznaky dehydratace jsme si shrnuli. Jak ale bezpečně poznáme, že jí opravdu trpíme? Jednoduchý návod, který by měl být signálem, zda už náhodou není opravdu nejvyšší čas se napít. 

„Na rozpoznání (de)hydratace je možné využívat jednoduchou pomůcku. Při dehydrataci má moč tmavou barvu, při dobré hydrataci světlou.“ 

Vodu k životu potřebujeme! Její nedostatečný příjem znamená problém...

Až 50–60 % těla dospělého člověka tvoří voda. Máme ji v každé buňce, ve vodě se odehrávají téměř všechny metabolické procesy, zabezpečuje nespočetné množství tělesných funkcí. Naše krev je taky z podstatné části voda.

Při dehydrataci, kdy má organismus vody nedostatek, hrozí zdravotní problémy. Hůř se vylučují odpadní látky, snižuje se soustředěnost, schopnost regulace tělesné teploty, ozývají se bolesti hlavy a snižuje se sportovní výkonnost. Již při ztrátě více než 1–2 % vody dochází ke zhoršení výkonu. Ztrátu 4 % a víc pocítíme již jako významně zhoršený výkon.

Netřeba zapomenout, že stejně, jako přijímáme a vydáváme energii, dochází i k příjmu a výdeji vody. Dospělý člověk s mírnou fyzickou aktivitou v mírných klimatických podmínkách vyloučí denně zhruba 2600 ml vody. Vodu, kterou vyloučí, musí následně nějak získat zpátky.

Voda je jednou z nepostradatelných živin. Náš organismus si ji do určité míry umí vytvořit sám při metabolizaci živin (sacharidů, tuků, bílkovin). Jedná se však pouze o 250–600 ml/den a se zbytkem mu musíme pomoct my sami. Není proto trošku zvláštní tvrdit, že pít nepotřebujeme?

Kolik tekutin bychom měli za den?

Doporučení pít osm sklenic tekutin denně sice postrádá individuální potřebu každého z nás, říká nám však, že bychom měli pít v menších dávkách několikrát denně. Naše ledviny si dokážou za hodinu efektivně poradit s přibližně 0,7–1 litrem tekutin. Při extrémně vysokých jednorázových dávkách pak hrozí až tak nebezpečné problémy, jako je například edém (otok) mozku.

Sportovcům často nestačí pít pouze vodu! Potřebují doplňovat i vypocené elektrolyty. Tehdy je vhodné vyměnit vodu za sportovní nápoje s obsahem sodíku a jiných elektrolytů.

Během sportovní aktivity se zbavujeme vody mnohem více (pocení), než když jsme v klidu. Ztráty závisí na intenzitě a délce tréninku, teplotě prostředí či individuálních rozdílech sportovců. Sportovec může ztratit 0,3–2,4 l vody za hodinu. Vyloučené tekutiny je třeba doplnit. Nepodceňujte proto jejich dostatečný příjem jak během, tak i před a po tréninku. V průběhu cvičení vypijte přibližně 0,4–0,8 l/ hod, přičemž zvolte takové množství, které vás v tréninku neomezí. Již jít trénovat s pocitem žízně, je špatně. 

Tekutiny nezískáváme jenom z nápojů. Kolem 20 % denního příjmu nám poskytuje potrava. U někoho je to více, u někoho méně, záleží na tom, jaké potraviny se v jídelníčku objevují. Rostlinné potraviny jsou obecně bohaté na vodu, a to zejména zelenina a ovoce. Když uvaříte rýži nebo brambory, taky se stanou dobrým zdrojem vody. Mléko, i když je považováno za potravinu, tvoří z devadesáti procent voda.

Vypočítali jste si již svoji přibližnou potřebu tekutin? 

• Ta v sobě skrývá i vodu přijatu potravou. Když vynásobíme hmotnost 70 kg člověka potřebou 35 ml/kg hmotnosti, získáme 2450 ml. Zhruba 20 % z toho (490 ml) je podíl, který příjme ze stravy. Pro vypití proto zůstávají pouze necelé 2 litry... 
• Dokonce i během deštivého sychravého dne se náš organismus zbavuje tekutin, které následně potřebuje zpět.
• Tekutiny proto přijímat potřebujeme. Vypít běžně 6 litrů denně, je však opravdu extrém.
• Dospělý člověk si může vynásobit svoji hmotnost číslem 30–45 a výsledkem je jeho orientační denní potřeba tekutin (v mililitrech).
• Potřeba se zvyšuje s fyzickou aktivitou či teplými klimatickými podmínkami.
• Potřeba tekutin však neznamená pouze množství, které musíme vypít, protože voda se také nachází v naší stravě.
• Při výběru vhodných tekutin vítězí určitě čistá voda. Pozor na slazené nápoje, které obsahují obrovské množství cukru. Z jedné litrové lahve můžeme získat i více než 100 gramů cukru, což je obrovské číslo!

22.08.2020